Pomerančovník hořký (Citrus × aurantium) je stálezelený, trnitý, subtropický strom dorůstající téměř do výše 10 m. Je považován za přirozeného křížence mezi mandarinkou obecnou (Citrus reticulata) a pomelem (Citrus maxima), od kterého si odnesl výrazně hořkou chuť plodů. Jeho místo vzniku nelze přesně vystopovat a proto bývá za původní oblast považována jihovýchodní Asie nebo sever indického subkontinentu.
Rozšíření
Tato dřevina se do Evropy dostala dvěma cestami. S Araby koncem prvého tisíciletí přes severní Afriku, na jimi obsazený Pyrenejský poloostrov a s křižáky o tři sta let později při návratu ze svaté země. Arabové přivezli odrůdu hořkou, nyní rozšířenou ve Španělsku a křižáci hořkosladkou, která byla rozšířena po severní straně Středozemního moře a později do Ameriky i ostatních světadílů s teplým klimatem.
Ekologie
Pomerančovníku hořkému se nejlépe daří v subtropickém, téměř tropickém podnebí, přesto bez újmy přežije krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu. V tropech se pěstuje v nadmořské výšce nad 500 m. Prosperuje hlavně ve výživné, hlinité až jílovité, dobře odvodněné půdě s vysokou hladinou podzemní vody. Snáší i slabě zasolený substrát, ne však dlouho trvající sucho a silný vítr.
