Korálový útes je podmořský ekosystém charakteristický útesotvornými korály. Útesy jsou tvořeny koloniemi korálových polypů, které jsou drženy pohromadě uhličitanem vápenatým. Většina korálových útesů je tvořena z korálů řádu větevníci (koráli šestičetní, Scleractinia), u kterých se polypy shlukují do skupin. Korál patří do třídy korálnatci (Anthozoa) a spolu se sasankami a medúzami (mimo jiné) patří do živočišného kmenu žahavci. Na rozdíl od sasanek, koráli vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek, které podpírají a chrání korál. Většina útesů roste nejlépe v teplých, mělkých, slunečných a rozrušených vodách.
Často nazývány „deštnými pralesy moře“, mělké korálové útesy tvoří některé z nejrozmanitějších ekosystému naší planety. Zabírají méně než 0,1 % plochy světového oceánu, asi tak polovinu rozlohy Francie, a přesto poskytují domov více než 25 % ze všech mořských druhů, mimo jiné ryb, měkkýšů, červů, korýšů, ostnokožců, houbovců, pláštěnců a dalších žahavců. Korálové útesy prosperují v mořských vodách s málo živinami. Nejčastěji se nachází v mělkých tropických vodách, ale v menším měřítku existují i ve studených a hlubokých vodách.Korálové útesy přinášejí lidem zisk z turismu, rybolovu a pobřežní ochrany. Roční světová ekonomická hodnota korálových útesů je odhadována na 30 miliard USD či na 375 miliard USD v cenách 1994 (tj. cca 1 % z celkové ceny všech ekosystémů). Korálové útesy jsou křehké, z části jelikož jsou citlivé vůči stavu vody. Jsou ohrožovány nadbytkem živin (dusíku a fosforu) vyplavované z řek do moří, zvyšováním teplot oceánů, překyselováním moří, přebytečným rybolovem (např. rybařením za pomocí exploziv nebo kyanidu nebo harpunařením), používáním opalovacích krémů, nadměrného používání a škodlivých praktických postupů při využívání půdy, včetně odtoků a výtoků (např. z injektážních vrtů a žumpy). Vliv začal přímým vlivem lidských aktivit v 50. letech 20. století.
