Zdraví se často chápe jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie a látky (s možností růstu). Zdraví může též znamenat dobré vyhlídky na přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady“. Tuto užitečnou a přesnou definici lze také považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle ní se dá 95 % lidí označit jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou).V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All, HFA), který byl přijat v roce 1977, se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život.
