Skleník je stavba sloužící pro pěstování rostlin, které vyžadují specifické klimatické podmínky (především vyšší teplotu než má okolí a vlhkost vzduchu). Tvoří jej nosná konstrukce opatřená průhlednými deskami (nejčastěji sklo, případně plast - dutinkový polykarbonát). Desky bývají upevněny v okenních rámech z důvodu možnosti větrání. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, ten naopak znemožňuje tepelné ztráty (skleníkový efekt). V drsnějších klimatických oblastech nebo v případě celoročního využívání bývají skleníky opatřeny vytápěním pro udržení vyšší teploty v zimních měsících.
Skleníky nemusejí být skleněné celé. Důležité je především prosklení z jihu (v případě severní polokoule); naopak ze severu (v případě severní polokoule) nemá prosklení význam. Skleníky jsou proto budovány často jako přístavby u domů, řídčeji mohou stát i samostatně, s jednou či dvěma stěnami zděnými - neprůhlednými.
Aby se interiér skleníků nepřehříval, bývají skleníky vybaveny jednak větráním (mnohdy automatickým) a krom toho také zastíněním střechy či jiných exponovaných ploch. Nejčastěji se používá zavápnění skel nebo stínění rohožemi.
