Polibek (též pusa, pusinka, hubička, pocel, huban, huba, políbení, líbnutí) je dotyk, přitisknutí úst, zejména rtů jako výraz, obvykle projev citové náklonnosti a přízně. Může být jednostranný (základní) nebo vzájemný polibek rty dvou osob. Provádění polibku či polibků je líbání (cicmání, pusinkování). Je faktickým krátkodobým úplným zrušením osobních proxemických zón.
Možnost rozsahu a veřejnosti líbání je podmíněná zejména
místními zvyklostmi a kulturou, jejich uzavřeností nebo naopak liberálností,
typem a intenzitou polibku: délka doby, nastavení rtů, otevřenost úst, účast jazyka, držení, míra objetí pažemi,
líbaným místem: ústa, tvář, čelo, krk, ruka, ostatní části těla podle jejich intimnosti, předměty apod.
vztahem vůči líbané osobě: příbuzností, přátelstvím, známostí
situací
troufalostí líbajícího.Polibek není jen lidský projev, podobné chování nebo alespoň jeho náznaky byly mnohokrát pozorovány i u zvířat (savců, ptáků i hmyzu).
Původ
Na původ polibku jsou dva pohledy:
Podle Sigmunda Freuda[zdroj?] a jeho následovníků má líbání přímou souvislost s pocity, které prožíváme jako kojenci při sání mléka z matčiných ňader. Protože jde o nejranější slastný pocit, je mimořádně silný.
Podle německé vědkyně Ingelore Ebberfeldové[zdroj?] se líbání vyvinulo ze vzájemného očichávání zvířat. Když se pak předchůdce člověka naučil vzpřímenému postoji, obrátil svoji pozornost k horním partiím těla.Polibek se zdá být sociální konstrukt moderní společnosti.
