Chuť je smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě.
U člověka existují chuťové receptory vnímající hořké, sladké, slané, kyselé, umami (lahodné či bílkovinné), a podle nových výzkumů i „vápníkové“ a tučné, pravděpodobně existují i receptory vnímající některé komplexní sacharidy, tedy chuť „škrobovou“.Ájurvéda rozlišuje vedle čtyř základních chutí ještě trpkost a pálivost, ty jsou však z biologického hlediska zprostředkovány hmatovými mechanoreceptory resp. receptorem teploty TRPV1 (proto je vnímání pálivosti podobné vnímání vysoké teploty) a spadají tak pod jiné smysly.
Obdobné chemoreceptory mají i ostatní živočichové. U obratlovců (s výjimkou sliznatek) jsou chuťové receptory umístěny v chuťových pohárcích, nacházejících se zpravidla v ústní dutině a hltanu, u vodních živočichů též na vnějším povrchu těla a na vnitrotělně umístěných žábrách. Výskyt receptorů různých chutí se u různých obratlovců liší, evolučně se přizpůsobil podle prostředí, ve kterém živočich žije, a podle jeho potravy.
Vnímání chuti u člověka
Centrum vnímaní chuti se nachází v temenním laloku mozkové kůry, kde se kombinací základních složek tvoří výsledná chuť. Ta je ovlivněna nejen složením jídla, ale také jeho teplotou (teplá limonáda), konzistencí (mokrýchléb), vzhledem, předchozím vjemem (aperitiv), ale především vůní. Chuť je totiž velmi úzce spjata s čichem.
Receptory chuti u člověka jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích, které se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v krku.
