Vlastní jméno (proprium) je jazykový prostředek, obvykle charakteru podstatného jména samotného nebo s přívlastky, který označuje určitou konkrétní skutečnost (osobu, zvíře, věc, příslušnost k národu atd., tj. jednotlivinu), odlišuje ji od ostatních skutečností téhož druhu a určuje ji tím jako jedinečnou v rámci dané třídy.[zdroj?]Opakem pojmu vlastní jméno je obecné jméno, apelativum. Vznik obecného jména z vlastního se nazývá apelativizace, opačný proces onymizace.
Vlastními jmény se zabývá obor zvaný onomastika.
Druhy vlastních jmen podle typu označované skutečnosti
Podle typu označované skutečnosti rozlišujeme[zdroj?] tyto druhy vlastních jmen:
Bionymum, tj. vlastní jméno živých nebo jakoby živých bytostí a organismů:
antroponymum, tj. vlastní jméno jednotlivých lidí (například rodné jméno, příjmení, přezdívka, domácké jméno (hypokoristikon), nepravé jméno (pseudonym) nebo skupiny lidí (Novákovi, Francouz, Indián, Seveřan, Přemyslovec, Marťan, Podskalák),
nepravé antroponymum, tj. vlastní jméno smyšlených osob – pohádkových bytostí, mytologických hrdinů apod. (Sněhurka, Enkidu), k nim lze přiřadit i theonymum, tj. vlastní jméno bohů (Zeus),
