Mešita (arabsky مسجد, masdžid) je chrám, který primárně slouží muslimům k uctívání Alláha. Z původního ideálu, že mešita musí být tak velká, aby pojala při páteční modlitbě všechny věřící z okolí, se vyvinul i její sekundární význam, kdy se stává pro muslimy společenským centrem dané oblasti či městské čtvrti.Historicky lze stavbu mešity ještě chápat jako stavbu, která architektonicky přinášela na nové území zcela nový styl, který výrazně měnil ráz města, čímž napomáhala jeho ovládnutí. Typickou architekturou ovlivňují dodnes ráz svého okolí v neislámských státech. Architektonicky je pak nejtypičtější stavbou islámské architektury a zároveň ji lze chápat jako nejstarší projev islámu.
Etymologie a význam
Slovomešita v se evropských jazycích významově přesně neshoduje s arabským slovem masdžid, ačkoli z něj pochází. V evropských jazycích se toto slovo používá pro každou budovu postavenou muslimy za účelem uctívání Boha – Alláha. Arabové však rozdělují mešity do několika kategorií. Mešitou pak rozumí takovou stavbu, která je veřejná a splňuje jisté předpoklady ohledně svého vybavení. V Evropských jazycích slovomešita přejalo i význam slova džámi', což je mešita, která vyhovuje nárokům pro páteční modlitbu. Slovo džámi' je odvozeno od slova „shromažďovat“.
