luční - vyberte hádanku, kterou chcete vyřešit

Louka (botanicky, geologicky, knižně či nářečně též niva či lučina) je zemědělská kultura tvořená společenstvím různých druhů trav, jetelovin a bylin. Louka je buď vytvořena uměle, nebo vzniká přirozeně. Příkladem přirozených luk jsou stepi, alpské louky nebo zaplavované louky na vlhčích pozemcích, nejčastěji v blízkosti vodních toků. Louky se využívají buď jako pastviny, kdy slouží jako zdroj potravy různým druhům hospodářských zvířat, jež se zde volně pasou, jedná se především o krávy, ovce, kozy a koně, nebo se využívají jako zdroj sena pro krmení v zimním období. V tom případě se tráva nechá vyrůst, načež se pokosí, usuší se a takto vzniklé seno se pak uskladňuje na zimu, kdy slouží jako základní (objemové) krmivo pro domácí zvířata i lesní zvěř. Lukařství a pastvinářství je multidisciplinární obor, využívající poznatků z biologie, ekologie, pedologie, pícninářství, pěstování rostlin a výživy hospodářských zvířat k zajištění výroby kvalitní objemné píce z travních porostů a biomasy pro energetické a biotechnologické účely. Kulturní (umělé) louky se využívají v zemědělství na sklizeň sena jako pastviny. Přirozené louky vznikají na místech, kde environmentální faktory zabraňují růstu dřevin: Alpínská louka (horská louka) – růst dřevin omezen vysokohorskými klimatickými podmínkami; v ČR např. Vyfoukávané alpínské trávníky Pobřežní louka nebo slanisko (ve vnitrozemí) – růst dřevin omezen vysokou salinitou půdy Zaplavovaná louka – růst dřevin omezen vysokou vlhkostí půdy nebo pravidelnými záplavami Step (prérie, celina, pampa) – oblasti s nízkými srážkami nebo pravidelnými požáry Lesostep (savana) – přechodná oblast mezi lesem a stepí Pouštní louka – růst dřevin omezen nízkými srážkami nebo nedostatkem živin a humusu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lúka na slovenské Wikipedii.