Ekonomie souvisí s dalšími obory, jako jsou účetnictví, matematika, ekonometrie, psychologie, sociologie, politologie, ekonomická geografie, ekologie či právo.
Slovo „ekonomie“ pochází z řeckého výrazu oikonomia: oikos – dům, nomos – zákon, který původně znamenal „vedení domácnosti“.
Od 18. století začaly vznikat definice podstaty vědního oboru zvaného všeobecně ekonomie. Těchto definic je celá řada, a rozdíly mezi nimi jsou odrazem vývoje pohledu vědců či jejich odlišných přístupů k podstatě zkoumaných jevů.Skotský filozof Adam Smith představil v roce 1776 definici vědního oboru, jenž byl později označen jako politická ekonomie. Smith popsal ve svém Pojednání o podstatě a původu bohatství národů ekonomii jako:
Jean-Baptiste Say definoval ekonomii v roce 1803 při rozlišení tohoto pojmu od jeho veřejně politického použití jako vědu o produkci, distribuci a spotřebě bohatství. Thomas Carlyle (1849) razil satirický pojem „ponuré vědy“ jako epiteton ke klasické ekonomii, a v tomto kontextu běžně odkazoval na pesimistické analýzy Thomase Roberta Malthuse (1798).
John Stuart Mill (1844) definoval ekonomii v sociálním kontextu takto:
Alfred Marshall poskytl ve své práci The Principles of Economics (1890) definici, která rozšířila ekonomickou analýzu za rámec zkoumání vzniku bohatství a přesunula ji ze společenské úrovně na úroveň mikroekonomickou:
Lionel Robbins (1932) vytvořil poučku, jež byla nazvána „možná nejvíce přijímanou současnou definicí (tohoto) subjektu“:
Robbins popsal svou definici ekonomie jako neklasifikační při „vyzvednutí určitých druhů chování“, a více analytickou v „soustředění pozornosti na zejména ty vlastnosti chování, které jsou formované nedostatkem.“ Robbins dále tvrdil, že předchozí ekonomové se při svých pozorováních většinou soustřeďovali na analýzu bohatství: jak je bohatství vytvářeno (produkce), distribuováno a spotřebováváno, a jak bohatství roste.
