Parkour (někdy též le parkour a také jako zkratka PK) neboli l’art du déplacement (umění pohybu/umění přemístění) je druh pohybu francouzského původu, jejímž základem je schopnost dostat se z bodu A do bodu B co nejefektivněji, s co nejmenší spotřebou energie, hezky a účinně za použití vlastního těla, a to prostřednictvím akrobatických prvků, salt tzv. flipů, přeskoků apod. Pomáhá v překonávání libovolných překážek v okolním prostředí – od větví přes kameny a skály až po zábradlí a betonové zdi, taky však traceur může navštěvovat tělocvičny (gymy) ve kterých si může nebezpečnější triky vyzkoušet a naučit se je – a může být provozován jak ve městě, tak na venkově. Muž provozující parkour je traceur, žena pak traceuse (někdy je možno se setkat s počeštěným výrazem traceurka).Definován Francouzem Davidem Bellem, parkour se zaměřuje na trénink účinných pohybů a rozvoj těla a mysli, aby se člověk ve všech situacích (a především kritických) uměl pohybovat klidně a sebejistě.
Souhrn
Parkour je fyzická aktivita, které lze jen těžko přiřadit kategorii. Není to extrémní sport, ale spíše umění nebo disciplína. Podle Davida Bella je fyzická část parkouru založená na překonávání všech překážek, které se v cestě vyskytnou, jako kdyby šlo o stav ohrožení – chcete se pohybovat takovým způsobem, za použití jakéhokoliv pohybu, který vám pomůže dostat se od/k někomu/něčemu. Při střetu s protivníkem může člověk mluvit, bojovat, nebo utíkat. Bojová umění připravují na útok, parkour je formou tréninku pro útěk. Kvůli této složitosti určení a zařazení se často poznamenává, že parkour má svou vlastní kategorii – parkour je parkour.
