Podle definice komitétu pro kosmický výzkum COSPAR se za kosmický let považuje let zahrnující nejméně jeden oběh kolem Země nebo let kosmickým prostorem trvající nejméně 90 minut. Podle sportovních pravidel FAI lze za cestu do vesmíru považovat let do výšky vyšší než 100 km. Americké vojenské letectvo USAF jako nejnižší dosaženou výšku pro uznání kosmického letu stanovilo dokonce jen 50 mil, tj. 80,5 km.
Po ukončení amerického programu Space Shuttle v roce 2011 jsou nyní ruské kosmické lodě Sojuz a čínské Šen-čou jediné dopravní prostředky pro kosmonauty na cesty do vesmíru a na vesmírné stanice (ISS a Tchien-kung).
Termín kosmonaut se začal používat v Sovětském svazu (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu začali současně ve Spojených státech amerických používat slovo astronaut z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Slovo kosmonaut se používá pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými kosmickými loděmi, kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků se označují slovem astronaut. V roce 1995 se Norman Thagard stal prvním Američanem, který letěl do vesmíru na palubě ruské rakety a stal se tak prvním „americkým kosmonautem“.Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začal se v anglických verzích čínských médií i západních a českých médiích objevovat termín tchajkonaut (z čínského slova tàikōng-„vesmír“ a řeckého ναύτης-„nautes, námořník“). V čínštině se však tento termín nepoužívá; v ní existuje pojem generálně pro kosmonauty či astronauty jü chang jüan (čínsky pchin-jinem yǔhángyuán, znaky 宇航员, doslova „vesmírný navigační účastník letu“) a chang tchien jüan (čínsky pchin-jinem hángtiānyuán, znaky 航天员, doslova „navigační nebeský účastník letu“) pro kosmonauty Čínské vesmírné agentury.
