Sluneční aktivita popisuje změny v množství úhrnu slunečního záření a jeho spektrálního složení. Nejběžnějším a snadno pozorovatelným projevem aktivity jsou sluneční skvrny.
Sluneční konstanta byla dříve odhadována chybou přístrojů na 1366 W/m2 i více, ale nyní se odhaduje, že intenzita záření je přibližně 1360 W/m2. Mimo tyto instrumentální změny jsou pozorovány reálné změny, které jsou zčásti pravidelné (příkladem je jedenáctiletý sluneční cyklus) ale také nepravidelně kolísají. Další změny se týkají historických rekonstrukcí (proxy data). Vědci se zajímají o změny sluneční aktivity z důvodu snahy o porozumění vlivu změn na změny klimatu a protože vysoká sluneční aktivita může ovlivnit činnost satelitů a zařízení na Zemi. V současné době je sluneční aktivita sledována pomocí satelitů (např. sondou SOHO).
Velmi významnou (a extrémní) událostí byla sluneční bouře v roce 1859 (tzv.Carringtonská událost/Carringtonská super bouře).
