Úředník obecně je osoba, která pracuje v administrativě. Pracovištěm úředníka je kancelář zaměstnavatele, firmy. Úředník za svou práci pobírá zaměstnaneckou mzdu.
Historicky je známo více označení a více druhů úředníků, různě zaměřených: akcesista, kancelista, oficiál, aktuár, adjunkt, revident (úředník provádějící revize) apod. I dnes se s úředníky běžně setkáváme: účetní a fakturant, sekretářka. Pojem úředník lze také úžeji chápat jako pracovníka na přepážce, jehož účelem je styk s veřejností, na rozdíl od vnitropodnikových pracovníků v administrativě obecně.
Státní úředník úžeji je osoba, která pracuje pro veřejnou správu.[zdroj?] Pracovištěm úředníka je státní úřad. Takový úředník je ve služebním poměru a pobírá plat.
Postavení ve společnosti
Postavení vyšších úředníků
V historii být vedoucím či vysokým státním úředníkem znamenalo velkou moc: Vysocí státní úředníci byli do značné míry sami svými pány a de facto vládci přidělené oblasti. Proto také své moci i zneužívali, a byli za to kritizováni: Například lord Acton je znám výrokem „Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“ Dotčení pohlaváři si tedy časem vymohli právo na ochranu i před slovními útoky, což vyeskalovalo až k odposlechům a zátahům tajné státní policie na jedné straně, a na druhé straně k agitacím, jak je vidět na osudech K. H. Borovského, a jak satiricky popisuje Hašek ve Švejkovi.
